Babička a dědeček mají výročí svatby. Dědeček povídá: “Babi, dáme si rande jako za mlada.” “Dobře dědečku, tak zítra v 17,00 před kinem.”
Druhý den čeká dědeček v 17:00 před kinem a babička nikde, čeká do 17:30, do osmnácti a babička pořád nikde. Jde tedy domů. Doma sedí babička na gauči:
“Babičko, víš, že jsme měli v sedmnáct hodin rande před kinem?”
“Vím, ale naši mě nepustili.”
Druhý den čeká dědeček v 17:00 před kinem a babička nikde, čeká do 17:30, do osmnácti a babička pořád nikde. Jde tedy domů. Doma sedí babička na gauči:
“Babičko, víš, že jsme měli v sedmnáct hodin rande před kinem?”
“Vím, ale naši mě nepustili.”
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Žena si v obchodě vy...
Žena si v obchodě vybírá vysokou skříň. Prodavač se ptá: „Tam budete dávat nějak...
To takhle zaučuje st...
To takhle zaučuje starý šnek mladého všem dovednostem potřebným k životu, mezi j...
Telefon do cukrárny:...
Telefon do cukrárny: „Prosil bych sto indiánů.” „Hmm, a na jaké to bude jméno?” ...
Žena si v obchodě vybírá vysokou skříň. Prodavač se ptá: „Tam budete dávat nějak...
To takhle zaučuje st...
To takhle zaučuje starý šnek mladého všem dovednostem potřebným k životu, mezi j...
Telefon do cukrárny:...
Telefon do cukrárny: „Prosil bych sto indiánů.” „Hmm, a na jaké to bude jméno?” ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva